Mír, pokoj a dynamika života

Po čase se vracím k tomuto tématu z jiného úhlu pohledu. V naší soudobé „realitě světa“, především dosud vůdčí západní civilizace, se kromě štvavých kampaní, nenávisti a již otevřeného násilí, občas daří i mírovým aktivitám. Jsou jako holubice, které poněkud nesměle vzlétají nad vřavu světa.

Sám pojem mír je (podle wikipedie) 🙂 „stav, kdy mezi lidmi, skupinami a státy nevládne nenávist a konflikty mezi nimi nevedou k hromadnému násilí“. Podle Ottova slovníku naučného „je to „požehnaný a blahodárný stav tichosti a dobré vůle mezi lidmi, národy a státy jakožto opak sporů, různic a války“. Tolik citace.

Slovo mír totiž tvoří i jiný důležitý pojem, totiž smír. Smír v sobě nese právě pečeť (dočasného) neútočení, umlknutí sporů a válek. Je ale třeba takové „usmíření“ hledat, najít k němu důvod. Mír (i smír) jsou tedy akty vzájemné tolerance a neútočení.

Oproti tomu se můžeme podívat, jakou zprávu v sobě nese pojem pokoj. Pokoj a stav pokoje v sobě nese především vnitřní svět a stav „upokojení“ se. Ten má vazbu na lidskou psychiku, mysl, city, duši a dokonce i na úroveň ducha. Je to tedy i určité „vědomí“, naplněné pokojností. V ní je cítit, že nepotřebujeme útočit, ale také nosné téma jisté spokojenosti, naplněnosti, nedožadování se.

Oba pojmy, mír i pokoj, ukazují jednak naše přání, ale také naše šťastné naplnění. To, co v nich není příliš vidtelné, je ale pohasínající dynamika světa. Oba pojmy mají zajistit jistý klid. Extrémní stva klidu je pak roven „vyhasnutí“ plamene a života. Pokud bychom se podívali na téma optikou duchovních nauk, pak třeba buddhismus se na tuto především klidovou sféru velmi koncentruje.

Pozemský svět, (rusky „mir“), je ale velkým dynamickým dějem. Nejen v něm, ale v nás samých běží souběžně desítky vrstev a rovin ve velké dynamice tělesné, psychické, duševbí i duchovní. Život sám má ve svých projevech nekonečnou neutuchající dynamičnost.

To souvisí s určitým paradoxem toho, pokud příliš tlačímě na „mírové“ pojetí a zanedbáváme-li při tom dynamiku. Naší vnitřní součástí jako lidí, je i stav vymezení se, nahněvání se, touhy a projevů toho, stav, kdy se zanítíme pro tvorbu a dílo. Takové dynamické procesy ukazují dopřednost a snahu se posouvat dále.

Pro duchovní badatele, kteří měli tu možnost učinit zkušenosti na poli exteriorizace (vymístění úrovně duše z těla) může být podstatným zážitkem, že existují celé civilizace bytostí, které došli v tlaku na mírové klima tak daleko, že sice v jejich světě se dobře pluje, ale není vůbec připraven na dynamický aspekt konfliktu, jako nutného protikaldu. Bezkonfliktní zónu můžeme vnímat až ve stavu Sjednocení, skutečného Božího království, zatímco astrální světy i svět pozemský mají dynamiku, kde se mnohé zároveň prolíná, je si výzvou a často se i kříží.

Krásný den všem.

Navázani na minulé?

Řada z nás má své oblíbené výjevy či obrázky z minulosti. Nejen ze své. Minulost bezpečného dětství, minulost filmů mládí, minulost první lásky, minulost prvních protestů…

V tomto romantickém spočinutí není nic nebezpečného. Naopak. Vyhlíží jako záštita oproti zběsilé současnosti, a možná velmi nejisté (ba nebezpečné) budoucnosti.

Je to často svět našich filmových legend a „ochránců“ – Vinnetou, komisař Jieuv (hledá Fantomase), komisař Moulin či Schimanski. Arabela, dr. Živago nebo Prot.

To, čím dnešní doba zrychluje, se jeví jako nepřejícnost k zaostávání a snění. Máme (prý) sami ukázat, co chceme stvořit, co má býti naší budoucností – v těžké zkoušce zpětných způsobů současné politiky, médií, repríz pořadů a kolovrátků ozvěn hitů dávno minulých.

Chybí tu něco podstatného: zcela noví básníci; noví režiséři boudoucnostních vizí a přesahů; malíři, co jdou za do zcela neznámé dimenze; filosofové nepodmínění koncepty minulosti – noví „existencialisté“; sochaři naprosto neuchopených forem… Nebo nechybí – jen si jich okázale nevšímáme?

A tak se upřímně primlouvám za vlídnost k budoucnosti, za bez-nenávistnost k současnosti a za vlídné propuštění minulosti.

PJS

VIDEA

Video rozhovor na Příznacích transformace – Duchovní regresní psychoterapie.

Přednáška o hlubinných inspiracích a progresi (2019)

Přednáška Inspirační hlubinné terapie na festivalu EVOLUTION Praha (2018)

Přednáška o regresní terapii (HAP).

Přednáška Ochrana před negativními vlivy.

Přednáška Vtělení a odtělení z pohledu HAP.

Přednáška Regresní terapie a Luciferská gnoze.

Pozvání k práci na sobě a na kurzy regresní terapie HAP – Vitalita a zdraví

Od regrese k rozvoji lidského ducha

Přednáška na festivale EVOLUTION 2018, Praha – Objevte svůj vnitřní potenciál. Péče o duši a ducha – první část.

Přednáška na festivale EVOLUTION 2018, Praha – Objevte svůj vnitřní potenciál. Péče o duši a ducha – první druhá.

Vrátit se ke spontánnímu, ne jen vymyšlenému…

Od regrese k progresi

 

Je tomu přibližně osm let, kdy jsem se v tomto životě vydal postupně na dráhu auditora a později i lektora regresní psychoterapie HAP. Bylo tomu po vedením mého učitele Ing. Andreje Dragomireckého. Veškerá práce v tomto oboru bývá náročná časově, a jsou při ní prověřovány všechny vnímací, pozornostní a uvědomovací složky a kvality.

Rád bych zde v krátkosti zmínit, jaké se mi zde se mi jeví přednosti a jaká omezení práce s regresními postupy.

Regresní psychoterapie se koncentruje a pomáhá s našimi překážkami, slabostmi, bolestnými zážitky, které v nás (neuvědomovány) dřímají, protože ve svém čase nebyly dořešeny. To se dělo díky tehdejšímu šoku, stavu zúženého vědomí spojeného s bolestivostí.

Chovají se jako „energetická pouzdra“, která mohou „obživnout“ (být znovu oživena) na určité podněty z okolí nebo i nás samých. Regresní psychoterapie řeší „problémy“ a snaží se, aby přestaly náš život ovlivňovat. Svým způsobem je to práce uvědomovací a emočně (trvale) úlevná. Podobá se bagrování v značné hloubce pod povrchem běžně vnímaných jevů a projevů.

Regresní terapie ale neslouží „vrtání se v problémech“ a neměla by vytvářet návyky se pořád vracet k tomu, co už „minulo“. Má obohatit přítomnost, vrátit nám vitalitu a radost v přítomnosti, se kterou budeme aktivněji přistupovat k tomu, jakou budoucnosti připravujeme a vytváříme. Minulost má sloužit budoucnosti, nikoli naopak.

To mne přivedlo k náhledu, že nejhlubší rovina lidského vědomí (v HAP hovoříme o úrovni ducha), která je schopen odvést skvělou práci při zpracování temných témat minulosti, by měl být schopen právě tak projektovat a vytvářet podmínky budoucnosti. Měl by být schopen, jakožto bdělá pozornost a vědomí vždy přítomné, utvářet vědoměji a inspirativně budoucnost člověka. Pokud se tak neděje, pak se budoucnost bude jen „odehrávat“ dle fyzické kondice těla, dle zátěže oru či rodiny, dle stereotypů rozumu, dle návyků a zlozvyků, dle dispozic vyrovnané nebo nalomené rovnováhy v psychice a konečně dle cítivosti a orientace naší duše.

Veškeré zmíněné složky jsou pro život člověka velepodstatné, a přece se domnívám, že hlavním „pracovníkem“ na docelení všech našich živých složek, je nejvyšší úroveň vědomí (v HAP označena jako duch), který je navíc spojen s veškerenstvem, s celkem života a za sebe říkám, že i s Bohem. Přichází čas, kdy budeme mnozí volit podle toho, zda se budeme chtít „uzamykat v něm minulém“, anebo se otevírat budoucímu a utvářet se do něj.

Vědci provedli neuvěřitelný experiment. Zkoumané osoby se pomocí hypnózy vrátily do svého dětství. Jejich tep, dech, krevní rozbory i celkový fyziologický stav odpovídal hodnotám malého dítěte. Myšlení a úroveň otázek a odpovědí byla také odpovídající. Následně byly zkoumané osoby požádány, aby popsaly události, které se jim stanou v budoucnosti (Tyto události však pro ně byly ve skutečnosti už minulostí). Ochotně vyprávěly, do jaké školy budou chodit, na jaké vysoké škole budou studovat, kde budou pracovat, kdy se ožení nebo kolik dětí se jim narodí. Jelikož měli organizátoři experimentu všechny informace již k dispozici, mohli se jednoduše přesvědčit, ža fakta souhlasí.
To nejzajímavější však mělo teprve přijít. Ve stavu hypnózy požádali vědci zkoumané osoby, aby popsaly, co s s nimi stane v budoucnosti. Zkoumané osoby skutečně popsaly, co se s nimi za pět či deset let stane. Tyto údaje nikdo neznal a zatím není možné je potvrdit. Události v minulosti a v budoucnosti tedz nejsou nesouvislými útržky. Je to živý, jednotný řetězec. A pokud ovlivníme jakýkoliv časový úsek, ovlivníme veškerý čas jako celek.
S. N. Lazarev – Člověk budoucnosti (První krok do budoucnosti)

Pokračovat ve čtení →

Nové kurzy 2019

Struktura kurzů HAP I., II., III. a ZSB

Kurzy budou nově strukturovaný takto:

HAP I. (základní)

ve struktuře dvou víkendů: pátek od 17.00 do 21hod.; sobota od 8:00 do 21hod. (s přestávkou na oběd); neděle od 8:00 do 18hod. (s přestávkou na oběd). Materiály ke kurzu budou zaslány přihlášeným účastníkům předem s informačním e-mailem, na jaké kapitoly je třeba se nejvíce koncentrovat. Páteční podvečer bude věnován teorii, sobota a neděle praxi HAP ve dvojicích pod vedením mne jako lektora kurzu. Následující víkend bude pokračovat praxe auditování a příklady postupů v daných tématech: sobota 8:00 – 21hod.; neděle 8:00 – 18hod. Celková náplň kurzů bude tedy zhruba 4 a půl dne.

HAP II. (pokročilý)

ve struktuře dvou víkendů: pátek od 17.00 do 21hod.; sobota od 8:00 do 21hod. (s přestávkou na oběd); neděle od 8:00 do 18hod. (s přestávkou na oběd). Materiály ke kurzu budou zaslány přihlášeným účastníkům předem s informačním e-mailem, na jaké kapitoly je třeba se nejvíce koncentrovat. Páteční podvečer bude věnován teorii, sobota a neděle praxi HAP ve dvojicích pod vedením mne jako lektora kurzu. Následující víkend bude pokračovat praxe auditování a příklady postupů v daných tématech: sobota 8:00 – 21hod.; neděle 8:00 – 18hod. Celková náplň kurzů bude tedy zhruba 4 a půl dne.

HAP III. (speciální)

– ve struktuře jednoho víkendu: pátek od 17.00 do 21hod.; sobota od 8:00 do 21hod. (s přestávkou na oběd); neděle od 8:00 do 18hod. (s přestávkou na oběd). Kurz bude strukturován jako prolínání teorie a praxe, praktických cvičení.

Kurz progresivní – ZSB

Kurz progresivních přístupů a technik Změním svoji budoucnost – ve struktuře jednoho víkendu: pátek od 17.00 do 21hod.; sobota od 8:00 do 21hod. (s přestávkou na oběd); neděle od 8:00 do 18hod. (s přestávkou na oběd). Kurz bude strukturován jako prolínání teorie a praxe, praktických cvičení.

Na jednotlivé typy kurzů se můžete přihlásit elektronickou přihláškou přímo stránkách Kurzů regresní terapie HAP, a to zde:

Přihláška – elektronický formulář

Typ kurzů         lokalita                                                           termín

HAP  I.          Brno – centrum, nad čajovnou Inaris       12. 4. – 13. 4. 2019    +  navazující víkend praxí pro zájemce                         20. 4. – 21. 4. 2019

HAP I.           Brno, Centrum Inaris                                  12. 7. – 15. 7. 2019

HAP III.         Brno – centrum, nad čajovnou Inaris     26. 4. – 28. 4. 2019

ZSB základní seminář (Změním svoji budoucnost) Brno, C. Inaris                                                                                                         24. 5 – 26. 5. 2019

ZSB základní seminář (Změním svoji budoucnost) Praha, Toulcův Dvůr                                                                                    7. 6. – 9. 7. 2019

HAP II.          Brno- centrum, nad čajovou Inaris          14. 6. – 17. 6. 2019

ZSB základní seminář (Změním svoji budoucnost) Brno, C. Inaris                                                                                                         21. 6. – 23. 6. 2019

ZSB základní seminář (Změním svoji budoucnost) Bratislava                                                                                                                   5. 7. – 7. 7. 2019

 

Ubytování a strava na kurzech:

Brno: ubytování možno po domluvě na místě nebo v okolí za velmi příznivou cenu (mezi 100Kč – 500Kč za noc). Strava: je možno si nakoupit a využít lednice a kuchyňky (snídaně), dále pak po domluvě s čajovou od Centrem Inaris lze objednat kvalitní čaje, nápoje, toasty, zeleninové talíře atd. Jinak v blízkém okolí 5 kvalitní restaurací, i vegentariánských. Doprava: čajovna Inaris leží přímo u zastávky tramvaje směrem z centra do Králova pole (tram 1, 6) – zastávka Hrnčířská.

Praha: s ubytováním rád poskytnu cenově dostupné návrhy, možno řešit dle přání účastníků, strava na místě nebo v blízkém okolí (Praha – Hostivař)

Bratislava: s ubytováním rád poskytnu cenově dostupné návrhy, možno řešit dle přání účastníků, strava na místě nebo v blízkém okolí. Místo konání bude brzy upřesněno.

Hodnota mé práce

Aktuální ceník terapií, seminářů a kurzů:

Poradenství a terapeutická sezení

1. Konzultace a návrh metody k řešení problému, traumatu, omezení

Doba: 30 až 40 minut – 500 Kč.

2. Regresní terapie HAP (zahrnuje kompletní diagnostiku v rámci zadaného tématu k řešení, návrh způsobu řešení, terapie samotné, a také opatření, aby se celkový stav klientovi vitality posílil)

Doba: 2hod. – 1900 Kč

3. Progresivní techniky ZSB (zahrnuje kompletní diagnostiku v rámci aktuálního témagtu k řešení, návrh progresivních kroků pro trvalou změnu /ve smyslu vykročení ze zacyklení, omezení, nesouladu/, terapie samotná a inspirace k ukotvení každodenním životě.

Doba: 2hod. – 2100 Kč

Kurzy a semináře

1. Kurz HAP 1 základní (kompletní intenzivní kurz dva a půl denní /pátek až neděle/ + některý další víkend dvoudenní terapeutická praxe ve dvojicích)

Cena: 4500 Kč.

2. Kurz HAP 2  pokročilý (kompletní intenzivní kurz tři a půl denní) /pátek odpoledne až pondělí večer/

Cena: 4500 Kč.

3. Kurz HAP 3 speciální (kompletní intenzivní kurz dva a půl denní) – /pátek až neděle/

Cena: 5000 Kč.

4. Základní seminář progresivních technik a přístupů Změním svoji budoucnost  /dva a půldenní/

Cena: 4500 Kč

Zacyklení v minulosti

Tímto příspěvkem nemířím na „regresní terapii“, ale na zacyklení se v určitém proběhlém období, zejména pak v obdobích našich inkarnací.

Nebezpečí tohoto krouživého a zacykleného regresu plyne z toho, že nás nutí „žít podle minulých zvyků“ tam, kde už pro ně nejsou ani podmínky, ani vhodnost, ani nic rozvíjejícího pro posun. Důvodů takového zacyklení bývá celá řada: schopnost naší mysli, cítivosti nebo i oslabené vůle hledat „lepší období“ v minulosti, v prošlém, než žít s tím, co právě nyní máme před sebou.

Někdo se „zacyklí“ i v některé dávné minulé kultuře a skálopevně ji „chce“ nyní vzkřísit nejen v sobě, ale i kolem sebe. Příkladem může být situace, kdy dávné vnitřní vzpomínky na nádherné krajiny třeba Tibetu, tamní volnost a zdravá meditační samota, mantry a nostalgie po magických mistrech vtahuje mysl, cit či optiku člověka, který byl v Tibetu třeba ve 13.století inkarnován. Vše kruté a nelítostné, co tam také spolupůsobilo, bývá pak upozaděno a dopředu vystupují ony „nádherné snivé chvíle“. To ještě zvyšují astrální návyky dnešního člověka, které jej podporují ve všemožných „únicích“.

Potíž nastává při aplikaci těchto starých kultur do té dnešní, kdy se ukazuje, že nestačí si vnitřně nastavit romantiku zašlých časů, ale spíše mít k dispozici dnešní energetický přístup a dnešní vize dopředu otočené. Skoky do minulosti mohou být léčivé, pokud je jejich cílem poodhalit chyby, reflektovat je a uvědomit si je naplno, a emočně v nich uvolnit bloky. Ovšem nechat se dobrovolně „uvěznit“ prošlými časy může být nebezpečné jak pro přítomnostní bdělost, tak pro budoucí rozvoj.

Existuje řada dalších příkladů, například v okruhu náboženství. Tak podle mého náhledu většina kultur spjatých s Islámem „žije stále svůj zlatý středověk zacyklení přes Mohameda“. Nevyvíjí se nikam, protože v jejich zacyklení není kam postoupit. Jedině se aktuálně prostorově „šířit“, což často dělají velmi mocenským způsobem. Dále třeba u římsko-katolické církve je to zacyklení v naprosto nepohyblivé církevní zmrzlé struktuře, kde se na Ježíše spíše nostalgicky vzpomíná, než aby tu byla aktualizace jeho „žhavé“ přítomnosti v srdci (čest výjimkám těch, kdo to mají jinak).

Další nezdravý regres může být „zamrznutím“ u určité hudby, literatury či filosofie našeho mládí (nebo také v minulých životech). Pokud toto není zvědomeno, může člověk pořád dokola opakovat již zcela vyprchalý anti-potenciál, upadat do romantizujícího zahloubení se v něčem, co už v sobě šťávu a mízu života pro jeho budoucnost nemá, mít nemůže. Proto se domnívám, že mnohem zdravější přístupem je si minulých krásných chvil občas všimnout a reflektovat je, ale být ototčen trvalejší kupředu.

Krásný den všem.

Kanály a stoky (channel a connection)

Dnešní příspěvek bude krátký a spíše inspirativní, nikoli filosofující.

Dnešní článek a esej míří na to, jak a s kým přicházíme do spojení, drah, či stok, a čím nás „prosvětlují“ nebo „zamořují“.

Předně: nikomu neberme, co je „jeho vnitřní výzvou a potřebou“.

Dále: existuje řada termínů, velkých nebo malých teorií. To je v pořádku. Rozhoduje ale KDO nás osloví, jestli chápeme PROČ právě nás, a co je jeho CÍLEM.

Pak můžeme zvážit nebo nacítit, co je cílem naším. A zda se naše záměry a cíle v něčem protínají, a „komu co prospívá“.

Pojďme k příkladům:

Facebook je také svého druhu kanál (mezi lidmi). Nebo spíše mezi emocemi lidí a jejich důvěrou ve sdílení pocitů  a tužeb. Někdo jej nazve spíše emoční stovkou. Tuto „stoku“ ovšem její majitel velmi pozorně sleduje a vyhodnocuje její tok, obsah a proměnlivé tendence.

Proč tento „prostor“ nayýváme stokou? Protože se tam mnohé stéká a je častěji znečišťování výběrovou manipulací, než otevřeně propouštění jako čírý soutok.

Základní motivace její provozovatele je sledovat a směřovat emoční stavy a myšlenkové ulpění. Obojí je např. v duchovních školách chápáno jako „nečisté vize“. Manipuluje se tu ve velké „odvádění pozronosti“, nikoli její svobodnou koncntrací.

Proto takový „sociálně zasíťovaný prostor“ má svá pravidla (která málokdo čte), má své limity, své strážce, své špiónské techniky, své hry s daty za emocemi atd.

Pokud konáme v jeho „korytě“, je velmi obtížné nepodléhá stoce. Jsme jaksi namočeni v tématické kalu, zanášeni a unášeni. jen výjimečně se nejdou ti, kdo tomuto nepodlehnou a sdílejí „něco emočně či myšlenkově zdravého“. Ale to je můj náhled, druhý člověk to třeba vidí jinak… jako skvělou otevřenost, sdílnost a napojení bez manipulace.

Takže krátce dovětek: všechny bytosti v dualitě (pozemský svět a astrální světy) žijí z napojení dualitního, které spíše umožní taková koryta či stoky. Kromě toho je šance se po vertikálně na své ose uzemnit dole, rozzářit srdce a vzhůru projít astrální dualitou k Bohu, k Jedinému.

Tam (podle mého dosavadního náhledu) končí channeling, končí koryta, končí zanášení polopravdami. Mám s tím drobnou zkušenost. Tam totiž vládne STAV, který osvobozuje bez tlaku směrem k SRDCI, do středu člověka, do středu bytí. Ohnisko, které vše přijímá celistvě.

 

Zaujaly Vás mé webové stránky? Sdílejte je s ostatními. :)