Rudolf Steiner – Milovat ducha (přednáška ze Stockholmu, 8. června 1013)

…”Máme se však věnovat také sebepoznání člověka obecně. Děláme-li to, dospějem záhy ke třem objevům. Ty spočívají v tom, že člověk, takový jaký je ve své fyzické inkarnaci, zaprvé nechce uznat ducha, popírá ho; zadruhé chce duchu uniknout, má z něj skutečně hrůzu; zatřetí ducha v hloubi své duše vůbec nemiluje, nýbrž skutečně ho nenávidí.”…

Otázku v názvu tohoto článku si v opakovaných sledech různých nárazů a všelijakých překážek často kladu. 

Slyšel jsem na ni i humorné odpovědi, zejména z řad některých známých. Prý je to tak, že když se vydáte seriozně duchovně praktikovat, tak vám ubývají překážky, pročistí se vaše karma (no, řekněme), a tak se vlastně dá říci, že třeba úspěšní a bohatí lidé už jsou docela dost pročištění, mají hodně “zásluh” a tak vlastně kromě, ehm, meditací, bychom se i my měli ocitnout “v podobném zlatém poli” dobré karmy, úspěchu a bez působících překážek.

Přátelé či nepřátelé, možná jsem na hlavu padlá výjimka, ale podle mých zkušeností to často bývá hodně jinak. 

Pokud kdo skutečně koná podstatné změny na své úrovni duše a ducha, na ctnosti, charakteru, lásce, moudrosti a schopnostech (jež jdou jako dědictví ducha napříč inkarnacemi), tak zcela mění budoucí dráhu, cestu a uniká z pod vlivu “nízkých bytostí”, které jinak participují na jeho slabostech, únicích životní síly, psychické nerovnováze atd. Velká část z nás není ani náhodou svobodna, ale dnes a denně postrkována do svých “nižších poloh”, zaujatostí, připoutaností, hněvů, lačností atd.

První, kdo se o takového odvážlivce začne na jevišti světa zajímat jsou tedy jednak nižší astrální bytosti, a také síly a vlivy Ahrimana-Satana a Lucifera (a to porůznu u každého dle jeho směru). To není věcí nějaké mytologie, ale při určitém duchovní rozhledu o nesporný fakt. Mohli by o něm svědčit především ti, kdo se dostali ke zvědomění těchto vlivů, a z jejich kleští a pastí. 

První, kdo se pokusí dotyčnému odvážlivci “falešně blahopřát” a druhou rukou jej tahat zpět do “nižších tužeb” jsou tito sluhové,  vyslanci a velvyslanci kouzelných iluzí. Opravdu se onen vratký a bolestný krok nepodobá žádným ezoterickým sluníčkářským představám, žádným náhle sděleným fantastickým pseudomysteriím pseudozavěcenců, žádné trendové a boomové ezoterii chtivé svého falešně spásného davu. Oni “vyslanci” se tak pokoušejí podněcovat slabosti, reagovat na naše libůstky a pochtívání blaženosti, které bludičkové či démonické vlivy budou jen prohlubovat, a přes ně do nás či v nás působit. Někdo tomu říká “svod”, někdo “léčka”, někdo “falešné přísliby” atd. 

Onen podstatný krok jistě mine toho, kdo sedne na luciferskou nebo ahrimanskou vábničku toho, kde mu kolega nebo guru sdělí a pochválí karmu, úspěchy či zisky, nebo to, jak už nádherně “daleko na cestě je”, a jak pokročil v duchovní praxi.

Prosím pěkně, podívejme se na životopisy skutečně skromných a autentických mystiků, zasvěcenců a těch nejpokročilejších světců a Ducha Božího nositelů. Copak Buddha nebo Kristus, Krišna nebo Zarathuštra chodili ve fajn ohozu, nechali si chválit karmu a libovali si v tom, jak hovořit o tom, kdo a proč je za vodou, neb má už dostatečně “pročištěnou karmu”? Copak, i při jejich úrovni Poznání, Lásky a Moudrosti, nebylo i pro ně ve světě uchystáno pokušení a svod oněch zmíněných sil, nepokoušeli se je svádět démoni “slasti”, “moci”, “úspěchu”? 

Současná světová “ezoterika” na pultech knihkupectví trpí právě tím, že tu je mnoho nabízené “duchovní slasti” (vždyť kdo by kupoval přísliby tvrdé práce na sobě, na svých traumatech, každé ráno pár facek egu v zrcadle, nebo doživotní trénink v skromnosti, trpělivosti a pokoře?).

Podle mého náhledu žijeme v moři, ba v oceánu “exoteriky” (všech platících viziček a “zasvěcení”) pro kohokoliv, ale to jsou převážně jen vábničky a bludičky. A tak opět platí, že je možná ta nejlepší “duchovní práce” dělat poctivě, co mi schopnosti dovolují, sázet stromy, plodit láskyplně děti, porvat se svmi slabostmi a být všímavý k tomu, jaké překážky moudrý života běh přináší. A občas si všímat, v čem a jaký jsem mizera. 🙂

Pěkný den všem.