Spolupráce s duchovními městy při léčení traumat duše, psychiky i těla se jeví být velmi rychlým a účinným způsobem, jak harmonizovat složky vlastního života, získat hlubší náhled na své zdraví a životní vývoj.
Jistě někteří z vás již slyšeli legendy o království Šambhaly. Ti, kteří se věnují praxím tibetskému buddhismu pak jistě něco slyšeli o dávném království zvaném Oddijána, z něhož pochází celá řada mistrů vadžrajány, zejména pak realizovaných mistrů nauk dzogčhenu (Velké dokonalosti).
Většina z nás podobným příběhům příliš “nevěří” anebo je k nim shovívavá jako k něčemu “rajsky nedostupnému”. Často o oněch místech přemýšlíme u knihy či s prstem na mapě. Jsou ovšem tací, kteří pochopili, že hledat je “na zemském povrchu” není nutné. Že tato “království či města” mají svoji polohu duchovních míst a krajin “v prostoru” na úrovni vyšších dimenzí. Nemají nic společného s posíláním tzv. šambhala energií, s reiki a podobnými metodami. Do jejich oblasti se lze dostat za pomocí metod exteriorizace a také hlubinnou “meditační praxí”.
Terapeut může (na přání klienta) uskutečnit sám (ve věci jeho zdraví ad. věcí) cestu do duchovních měst metodou “přímého vstupu”, neboli přímé projekce, což je jedna z metod exteriorizace. Může ale také vzít klienta na návštěvu duchovního města pro jeho uzdravení.
Dříve měli možnost navštěvovat různá duchovní místa například šamani indiánských kultur, které se vydávali – ať už na nebesa nebo do podsvětí – nalézt “lék” pro jedince ze svého kmene. Dnes, zdá se, se k těmto duchovním cestám ke zdraví vracíme. Jak se říká: vě věcech psychiky a těla, má vždycky přednost náhled duše.
Tato jemnohmotná “duchovní města” se nacházejí ve vyšších úrovních hustoty – zpravidla se pohybují od vyšších poloh 4D přes 5D hustoty výše. Bytosti zde žijící si zvolili pomáhat cítícím bytostem Země na úrovni zdraví těla, psychiky a duše, ale také při růstu duchovního poznání. Nejsou závislé na svých “formách” v podobě jemnohmotných těl, mohou je měnit dle potřeby. Základní výskyt a výživa těchto měst je “pránická”, světelná.
Základní informace nalezne čtenář v knize Paula Twitchela – Exteriorizace, světelná stezka. V nejbližší době bude také vydána naše kniha Duše a její svět (díl I., II.)
Paul Twitchel ve své knize uvedl základní přehled o výskytu duchovních měst alokalizoval je do jednotlivých oblastí pomyslně nad zemským povrchem:
“Tato místa, kde pobývají duchovní entity, zajímající se o život na této planetě, jsou jako mystický Camelot; podobají se fata morganě, jiskřící na pouštním horizontu, když se k nim blížíme, ale nezasvěcenec zjistí, že jakmile se k těmto podivným městům přiblíží, unikají mu. Ti, jímž je vstup dovolen, mohou přijít jeho branami a radovat se z života v něm, zatímco jejich fyzické tělo leží doma ve spánku, nebo se zabývá nějakou rutinní prací. Entity, které tato města obývají, mají z pozemských návštěvníků radost a ti se zde mohou zabývat studiemi, týkajícími se duchovního života. Obyvatelé těchto měst se snaží vyjít všemožně vstříc, takže každý, kdo je navštíví, může přijímat všechny poznatky, které jsou k dispozici.
Já vím o deseti duchovních městech na tomto pozemském světě. Jsou to Agam Des v Hindúkuši ve Střední Asii, Šambala, ležící ve východních Himálajích v Tibetu, Damcar v poušti Gobi na hranicích mezi Čínou a Mongolskem, Sat Dhan v severovýchodním Španělsku v Pyrenejských horách, Akeviz ve výšinách Guatemaly ve Střední Americe, Kemtaved ve vysokých Andách na hranici mezi Kolumbií a Venezuelou. Nampar ve starých Měsíčních horách v Kongu, Mumsaka na Kavkaze ve staré Gruzii na jihu Ruska, Zezirath poblíž zřícenin Memphisu v Egyptě, Rahakaz, jinak také Camelot v anglickém Cornwallu. Všechna tato duchovní města jsou občas spatřována zasvěcenci, někdy jsou jim dávána jiná jména a jsou nazírána z jiných hledisek.”
(Paul Twitchel, Extriorizace, Světelná stezka)
Spolu se ženou jsme některá z duchovních měst navštívili a navštěvujeme – většinou pro pomoc našim klientům ve věcech jejich uzdravení. Zde je krátký zápis z metod, kterými se pracuje v duchovním městě Zezirath (ale také i v dalších duchovních městech). Citát je vybrán z jedné z kapitol naší, k vydání připravené knihy Duše a její svět:
“Ohledně léčitelské práce s plazmou – plazma na úrovni používání v duchovních městech je materiálem hutnější konzistence, než je čistá energie (např. světelný paprsek), ale jemnější než pozemský hmotný svět. Např. oheň představuje určitou podobu, jak si představit volný tok plazmy. Takováto jemnohmotná plazma funguje pouze jako “nosič”, který sám o sobě nevyzařuje energii. Je to univerzální “hmota”,která má všestranné využití a dle způsobu použití se volí její hustota a poté se sytí zvoleným typem energie (barevného záření), který se z ní pozvolna uvolňuje do okolí. Plazmu lze využívat například léčebně. Je to materiál pro zmírnění potíží a bolestí na fyzické úrovni těla, tedy po zraněních či při znovuoživení traumatické události (engramu). Dále se s ní dá vyplňovat “díry” v energetických tělech, která máme, po vyjmutí umělých implantátů atd. Dále slouží pro regulaci toku energie skrze čakry. Některé blokace bývají vklíněny přímo do určité čakry, a po jejich odstranění se uvolňuje relativně velký prostor, který by čakrou propouštěl nadměrné množství uvolněné energie a mohlo by tak docházet k velkým energetickým ztrátám a dalším komplikacím z nevyváženosti toku energie, což by mohlo vyvolávat bolesti. Je proto vhodné prostor nad čakrou přetáhnout jemnou vrstvou plazmy, která větší výkyvy toku energie zmírní, dokud se energetický systém těla nezharmonizuje do svého přirozeného nastavení. Tento způsob lze chápat též jako způsob ochrany před ataky energií jiných cizorodých entit (široce rozevřená čakra půobí jako energetické lákadlo!).
Další způsob využití plazmy je pro vytvoření ochrany. Dá se např. vytvořit jemná síť z plazmy kolem těla a nasytit bílým světlem. Přicházející energie, zvláště ty “temnější”, negativní a agresivní povahy se skrze síť tříští a jejich působení se rozptyluje. Pokud se vyšle bílý paprsek ze srdeční čakry, účinky agresivního zásahu jiné entity se tímto minimalizují. Při používání plazmy je vhodné průběžně kontrolovat stav energie v těle i v plazmě. Plazma energii sice absrobuje a postupně vyzařuje, ale je to plynule se měnící systém, (rychlost je závislá na zvolení hustoty hmoty). Je třeba pamatovat na to, že ne všechny typy plazmy jsou vhodné pro všechny účely. Je také vhodné zkontrolovat stav nasycenosti plazmy, někdy je třeba ji jako nosič vyčistit a až pak znovu naplnit. Vlastnosti plazmy jsou podobné jako vlastnosti gelu. Lze si snadno představit, jak se vlastnosti mění v závislosti na hustotě jemnohmoty.” …
…”Další z možností ochrany je práce s takzvaným tekutým křišťálem. Tekutý křišťál je svého druhu jemnohmotná forma, kterou prochází energie stejně jako křišťálem hmotným (pozemským). Energie různého typu se čistí, resp. rozkládá se na jednotlivé složky charakteristických energií, které ve své čisté formě (nesmíšené s ostatními) umožňují, nebo přímo vyzývají k chápání oproštěnému od dualistického pohledu. Jakákoliv energie – sama o sobě – není ani dobrá ani špatná. Záleží pouze na způsobu pochopení a použití dané energie. Určitý způsob potom určuje působení této energie, tedy důsledek způsobu využití. Tím je pak působení buď pozitivní nebo negativní. V tomto smyslu tekutý křišťál neposkytuje jen přímou ochranu před agresivním atakem, ale slouží též jako prostředek pro uvědomění si jakéhokoliv aspektu. Je to tedy proces, kterým se realizuje “očista” vnitřní, (a stejný princip, jakým se řídí zpracování traumatické události v regresní terapii). To má za důsledek, že se uvolňuje a rozpouští řetězec od příčiny k důsledku, proč se o nás agresivní entity zajímají. Tento proces není ve způsobu okamžitého ochranného účinku, zato dojde-li ke zvědomění aspektů, je důkladně odstraněno působení samotné příčiny. Ve smyslu okamžité ochrany lze tekutý křišťál využít různými způsoby – např. vytvořením určité křišťálové bubliny kolem těla či entity. Dochází tak pohlcení energie a rozkladu na jednotlivé charakteristicky, a tak k rozložení agresivního temného vlivu někým působeného. Všechny naše vlastní charakteristiky a charakteristiky situací, míst, nálad atd., je třeba vnímat jako “stavy duše” (či energie) – jsou dány karmicky a “toky energií”, nejsou neměnné. Duše je svobodná a vývojem směřuje od stavu sjednocení – přes rozpory – zpět do stavu sjednocení. Volí si svobodně cestu realizace. Není cílem spěchat k cíli (k realizaci), cílem je cestu si “užít”, vidět v ní krásu, propojení rozporů ve smyslu jejich vyvažování, prožít ji s nadhledem, že v každé chvíli na každém místě je duše doma. Na utrpení a bolesti je hořké to, že se duše odpojuje ze stavu sjednocenosti. Pointou není hnát se do stavu realizovaných bytostí, ale vyjasnit si náš přístup k rozporům.”
(Pavel a Lenka Sobkovi – Duše a její svět, díl II.)
Připojme ještě krátký citát ze studie známého tibetologa a znalce tibetského budhismu Alexandra Berzina, který vypovídá spíše o praktické stránce toho, jak se může meditující dostat ke skutečnému “vnitřnímu setkání s duchovní Šambhalou”:
Ve své studii Šambhala – mýty a realita, pododdíl Šambhala na vnější, vnitřní a duchovní úrovni, Alexander Berzin píše:
“Veškeré různorodé “karmické větry”, energie karmy hnané nespoutaně tělem, jsou jako různé složky, které spolu nespolupracují jedna s druhou, a v Šambhale je třeba je všechny přivést dohromady, do jediného místa. Takže v srdeční čakře bystě měli spojit všechny tyto “větry” a udělat z nich jediný, a v tomto případě jej i rozpustit. A pokud se někdo tomuto věnuje a uspěje, pak se dostane k tomu, co je známé jako nejjemnější úroveň mysli. Je to známé ako jasné světlo mysli. A toto jasné světlo mysli je nejhlubším konečným smyslem Šambhaly, protože jen s takovouto myslí je člověk
schopen dosáhnout dokonalého nekonceptuálního poznání skutečnosti a skutečně dosáhnout osvobození a osvícení. Toto je nejvyšší úroveň, kterou Šambhala zastupuje, toto je skutečnost “země míru”...
Pozn. V případě vašeho zájmu a skutečného důvodu lze uskutečnit “léčebnou návštěvu” některého z duchovních měst.
