Je jistě vícero lidí, kteří ze své zkušenosti přišli na to, že jak na úrovni naší Země, tak i v dalších úrovních bytí existují projevy bytí, žijící entity (ať už vtělené nebo nevtělené). Poněkud hanlivě a lehkovážně mluvíme o UFO (neidentifikovaných létajících objektech, nikoli o entitách v nich!). Tedy spíše o technologicky označených objektech, nikoli o něčem biolgicky či duchovně oživené. Vysmíváme se veškerému ne-zemskému (jemnohmotnému a nehmotnému) životu, aniž by v tom byla více než naše arogance a strach překročit práh vlastního navyklého pohledu. Na straně druhé celá řada z nás bytosti „vyznává“ duchovní mistry a osvícené bytosti – Buddhu, Krista, Šivu, proroky, Svaté či rišije (zřece). Rozdílnost je samozřejmě v tom, zda vůbec duchovní světy uznáváme, zda s nimi máme vlastní zkušenost (jsme-li si ji schopni vybavit), anebo vše bereme jen jako „fantazie starých národů“, mýty sebestředného vypravěče a snílka.
Ať už tak či onak, všichni se ve svých životech setkáváme s určitými “projevy a situacemi”, které považujeme za nepříjemné a „negativní“. Nemoci, stres, traumata, zranění, ale také „divnou atmosféru čehosi v místnosti“ či třeba „energeticky vyčerpávající stav po návštěvě prostředí supermarketu“. Jsme zasaženi zlobou kolegy v práci, nebo při neštěstí propadáme hluboko do sebe (hroutíme se emočně).
Pokud bychom se chvíli orientovali, že za těmito našimi slabostmi tkví i určitý „vliv“, mohli bychom takový vliv sledovat. Sledovat neznačí smyslovým zrakem, ale spíše intuicí a vnitřním nacítěním a jasným světelným rozhledem. Jsou lidé, kteří se za nic na světě nenastěhují do domu po sebevrahovi, většina z nás by asi nechtěla spát na hřbitově, a ani pobyt v nemocnici nebereme jako prospěšný, leč maximálně nutný. Jiná věc je zjistit, co v daných prostorách působí a proč. Lidé si totiž za výrazem „negativní energie” často neumí nic vybavit.
Pokud je ale někdo senzitivnější či má rozvinutou schopnost jemnohmotného vnímání a případně i komunikace na úrovni hlubší (na úrovni duše alias vyššího vědomí) jeví se vlivy jinak. Z vlastní malé zkušenosti (spolu s mojí ženou) víme, že za některými „negativitami“ tkví i entity, které jsou s daným projevem spojeny. Týká se to jak nemocí, tak i vlivů v životním prostředí a samozřejmě vlivů na nás samotné. Skvělou a nenahraditelnou ochranou před takovými vlivy je duchovní praxe meditace či modlitby, bytí v co nejzářivějším vnitřním stavu. K takovému vnitřně rozzářenému jedinci se takovéto vibračně nižší entity zpravidla nepřibližují.
Jak je to ale například na astrální úrovni s tzv. pozitivními a negativními bytostmi? Vymezujeme je jako „negativní“ či „pozitivní“ většinou hlavně směrem jejich záměru k nám, lidem. Chtějí nám prospět nebo škodit? Jaké jsou jejich úmysly? Co obsahuje jejich svět a jsou vyspělejší než my nebo ne? Pro člověka bývají takové otázky podobné poutníkovi, který chce přespat v hlubokém lese.
Je zde jedna důležitá věc, kterou bych rád zmínil. Vše, co vymezujeme jako negativní či pozitivní je věcí „spojení“ a „společného tématu“. Kdo se chová v životě manipulativně s druhými, sám bývá zatahován do sféry manipulujících entit. Kdo je v životě příliš pasivní a jaksi „odumřelý“, toho napadají a doslova někdy bombardují entity plné ohně, aby jej drsným způsobem (třebas i bojem) probudili z letargie, anebo predátorsky vysávali. “Život” jakoby čekal, až se dotyčný jedinec zvedne a řekne: dost! Právě tak pozitivně smýšlející lidé táhnou k sobě ke spolupráci entity, které se chtějí společně radovat, učit se jeden od druhého, evolučně stoupat. No a pak je tu téma samostatné duchovní evoluce duše jedince – jeho směřování k duchovní sjednocenosti, které někdo říká „osvícení“, jiný třeba „spása“ či „úplné probuzení“. Taková cesta je pak navýsost strmá a náročná, neboť na ní se učíme již zcela nést odpovědnost za své konání, za své vztahy, za své slabosti a omyly.
