Slovo sugesce podchází z latinského “suggero”, tedy podsouvat, našeptávat. To jsou ale pouze slabší formy nátlakového podmaňujícího jednání.
Sugesce může být ve skutečnosti velmi silnou snahou někoho vytisknout nám svůj obraz, své hodnocení, svoji představu o něčem. Jedna z nejhorších forem sugesce je černomagickým způsobem, jak nám vytisknout takové závěry o nás samých, abychom byli trvale uvězněni, podmaněni sugerujícímu vlivu.
Sugesce pracuje se způsobem nátlaku na nás tak, aby potlačila odpor naší vůle, ochromila schopnost zdravého úsudku nebo nás dostala pod tlak citovým vydíráním. Člověk, který se dostane pod sugestivní tlak se nesnadno ubrání. Proto nejúčinnější bývá utnout sugerující vliv hned z počátku.
Předpokladem je co nejrychleji rozpoznat, na jakou slabší stránku sugerující jedinec míří, a koho si bere jako mocenský doporvod. Bývá totiž častým jevem, že síla sugerujícího se má jevit tak, že za ním stojí dav, skupina, co to vnímá (údajně) stejně. Že jsou mu nakloněna média nebo mocní tohoto světa. Takovému tlaku pak odolává jedině člověk nejen zdravého sebevědomí, ale celkově nezávislého svobodného ducha se silným duchovním propojením a uzemněním. Takový jedinci byli vždy trnem v oku mocenských aparátů, manipulantů všemožných reklam a nátlaků.
Sugesce se dá dobře “rozpustit” v prostoru, pokud na její pokusy nereagujeme a jsme ve stavu usebrání, kontemplace. Pokud se nenecháme vyprovokovat nátlakem, jen těžko se má sugerující jedinec o co u nás opřít, nebo čím nás přesvědčit.
