Obr. David Newbatt – Harvesting the Grain
Pro někoho může být důležité, ujasnit si základní důvod, proč se zabývat a jít na regresní terapii, nebo se zúčastnit přímo kurzu regresní terapie. To samé se může týkat otázek tzv. progrese, progresní terapie inspirační. Pokusil jsem se vlastními slovy tyto směry jasně pojmenovat.
Regresní terapie (podle mého náhledu) pomáhá tam, kde se opakovaně vynořuje bolestné téma, zátěž, nemoc, nesnáz – nebo něčí negativní vliv.
Kurz regresní terapie učí teorií i praxí, jak pomáhat svým bližním a klientům (ale i sobě), co nejvíce s vracejícími se, znovu a znovu se ozývajícími bolestnými tématy. Ukazuje a aplikuje zákonitosti a principy. Samozřejmě i zde se pracuje s odstraněním nežádoucích vlivů, ale ukazuje se, z jakých důvodů byly u koho přítomny.
Progresní terapie ukazuje inspirační možnosti v tom, kam svůj život dál orientovat poté, co jsou hlavní řetězce bolestných a psychicky zatěžujících věcí pořešeny. Zaměřuje se především na charakter možných změn a na principy, jak “posuny” mohou fungovat.
Kurz progresní inspirační terapie ukazuje v teorii a praxi celou logiku příčin a následků v inspirujících cestách k vyšší vitalitě, lidskému i duchovnímu pokroku a radosti. Zde má také velký smysl ukázat propojení s možnými technikami exteriorizace, meditační mi technikami a duchovně zaměřenou prací.
Ani jeden druh že zmíněných terapií či kurzů se neobejde bez práce na úrovni duše a ducha – v žádném z nich nevystačíme s běžným vědomí, myslí a snahou vše “okomentovat” a “vyřešit” hlavou.
Zatímco jedna část terapeutů zapojuje při terapiích a kurzech hlavně složku “cítivé duše” (a obecněji lidské astrality), která vyzrcadluje určité záběry z minulosti, a používá tak mediumitu (jasnovidnost) měsíční, pasivní – jde druhá část terapeutů přes úroveň lidského ducha a jeho samostatné vystupování do minulostních nebo i přítomně budoucnostních směrů. Takovému druhu práce se pak říká jasnovidnost sluneční. Oba termíny pocházejí z okruhu prací duchovědných Rudolfa Steinera, ale jsou dobře ukázatelné i v regresních a progresních terapeutických směrech. Oba druhy práce terapeutické mají své výsledky, někdy velmi rozdílné.
Poslední věc se pak váže ke dnešnímu pojmosloví terapeutickému. Stále více přibývá přívlastků regresních “nových” metod: kvantová regresní terapie; spirituální regresní terapie; hologramická regresní terapie; regresní terapie období mezi životy; regresně reinkarnační terapie… a mnohé další.
K tomu se dá říci, že každá účinná regresní terapie by měla mít důkladně zpracovánu a v mnohaleté praxi ověřenou teorii (pozn. pokud možno až na úroveň pojmů vědecky definovaných v teorii a prakticky fungujících v praxi samotné). Každá regresní terapie hodná svého jména pracuje buď na úrovni duše nebo ducha. Je tedy “spirituální” v každém případě. Běžné vědomí se totiž do skutečně minulostních vybavování dostat neumí, ani lidská mysl ne.
Brát vážně úroveň lidského ducha pak značí, že se učíme si řešit aktivně svoji “poškozenou” minulost pro to, abych si u takto uspořádaného volného výhledu mohli tvořit “nezatíženou” budoucnost na úrovni ducha a duše. Radostněji a vlídněji, lidsky i ducha přítomně.
