Všechny vás zdravím.
Bez dlouhého otálení: nebudu zde psát příliš o aktuální situaci kolem kor. viru. Už to slovo ostatně dnes mnohé děsí a stigmatizuje. Píšu jen v krátkém vzkazu.
To nejpodstatnější se pro mne nyní neděje na vnější, ale na vnitřní úrovni, chcete-li, v srdci. Děje se v rovině, jak každý se sebou samým pracuje ve prospěch vitality, imunity, ale hlavně v celém poli zdravé lidskosti, která má podle mě duchovní kořeny i základ. Nejsme pouze fungujícím mechanickým strojem a funkcemi svému organismu.
Jsme i nositeli poměrně složitého nástroje lidské psychiky, který naše tělo spravuje a snaží se vyladit vše tak, aby pečlivě a střízlivě vyhodnotil míru bezpečí a přežití organismu. Sleduje hlavně ohrožující podněty z venkovního světa, ale i vnitřní podněty tam, kde vznikají blokace a nerovnováha. Kromě toho v psychice mohou hrát velkou roli i znovuoživení starých šoků a bolestných událostí, kdy jsme plnost našeho vnímání zúžili pouze na bolest a strach. Dnes se sice nemůžeme moc fyzicky scházet, o to více můžeme udělat na poli vnitřní terapie lidského ducha – směrem sami k sobě.
A nyní k věci. Každý dnes máme volbu, chovat se odpovědně a s obezřetností. To ale neznamená napojit se na potrubí “zpravodajství strachu”, ať už na nás deptá z televizní obrazovky nebo na internetové síti. Vždy máme volbu za sebe. Každý se podle mě máme (při veškeré péči o sebe a naše bližní) možnost se starat o to, aby naše psychika a lidský duch nesdíleli na první místě “izolaci” či frustraci, ale naopak se vnitřně obraceli k těm podnětům a činnostem (světla) vnitřního světa, které nás doširoka otevírají. Tím naši vitalitu a životní síly velmi posílíme. A kdo to tak cítí, možná právě dnes ocení sílu meditace i jednoduché srdečné modlitby, která je vlastně zesílením vnitřního dobrého slova a přání. Pokud k tomu máme možnosti, je také dotek přírody zázračně oživující a naplňující.
Nemusíte tomu věřit, ale mé přesvědčení je takové, že tento virusový stav nejlépe zvládneme touto vnitřní prací, kdy nebudeme pěstovat stres (pozn. což je stav stlačení), paniku či hysterii. Řada mých přátel mi v tomto čase píše, jak zažívají poněkud zvláštní stav vnitřního klidu a upokojení. Zatím hlavně probleskuje. Často si jej ještě neumíme přebrat, ale je v něm obrovská síla. Můžeme se ptát, odkud plyne a co nám přináší.
Protože nechci psát zdlouhavě, připíšu jen krátce, že pro mne jako člověka i terapeuta je nyní na prvním místě pracovat na této sféře vnitřního upokojení. Paralelně s tím jsem se dal do práce na nové knize, nazvané právě Kniha upokojení. Nebudu ji zřejmě vydávat knižně, spíše ji přátelům a zájemců pošlu mailem v podobě pdf.
Přeji nám všem nalezení tohoto pokojného stavu a sdílení srdečnosti a laskavosti k sobě i k druhému.
PJS
