Směr, kterým se v tomto článku vydávám, jsou různé stránky oslav a uctívání Luny, jejího měsíčního vábení. K tomuto, řekněme průzkumu, mě vede spíše vnímání a pozorování, jak lidé Lunu chápou a čemu věří.
První slovním spojením je “kouzlo, kouzelná”. Luna vždy navozovala stav extrémního rozšíření cítivosti a snoubení se se světem hvězd. Obracíme se k ní s touhami, vášní a předpokladem něčeho magického. Luna oslovuje především jako vábení k exteriorizaci (vytělesnění) astrálnímu a také láká k astrálním vzletům.
V mnoha ohledech s účastí “vnitřního zrcadlení” lunárního počítají věštci, kartářky i chanelleři. Luna je také jevem okouzlujícím – vždyť kolik jen lidí ji vyhledává při úplňcích, kolik lidí prožívá vnitřně novolunní nebo zatmění.
Možná ještě větší podíl má již zmíněná “astrální cítivost”. Bez diskuse se řadě lidí mění jejich vnitřní nastavení, stavy ve fyzickém těle, ale i na jemných úrovních. Roste nebo klesá vnitřní napětí, někdy až do nervozity a střetů. I venkovní prostor jako by byl “elektrizován”. Řada různých duchovních a esoterických skupin během Novu či Úplňku dělá duchovní meditační setkání a praxe. Přičítá Luně v různých fázích funkci urychlovače “karmy”, sází na její pomoc v mnoha ohledech štěstěny atd. Také se obrací na bytosti s Lunou spojené.
Ohledně mimořádných (nadsmyslových) schopností již věc není tak zřejmá. Lunu vyhledávají především lidé se sklony k “měsíční mediumitě” – tedy nepřímému, zrcadlícímu působení “obtiskáváním”. V něm je často řada věcí smíchána jako na malířské paletě a nebývá vždy lehké dojít spolehlivosti či ověřitelnosti “zpráv v přísvitu Luny”. Luna je velkým hybatelem lidské duše – jejích éterných a astrálních stránek.
Naproti tomu je “sluneční mediumita” jaksi více mužskou přímou poznávací aktivitou lidského ducha. Duch sám prosvěcuje a osvětluje v ohledu zásadním. Jestliže měsíční cítivost více ponechává “obtiskování” do sfér duše, pak sluneční “jasnovidnost” je samotným vzmachem lidského ducha směrem k principům, samotným původům dějů a údělů. Je vědomým rýsováním a vtiskováním vlastní cesty.
Samostatnou kapitolou jsou ohledně Luny (Měsíce) aktivity nezemských bytostí a entit, kterým se věnuje například exopolitika.
Luna je ale pro většinu lidí prostě “okouzlujícím”, magicky přitahujícím vlněním přílivů a odlivů pocitů, vábením básníků i malířů, hudebníků i sochař. Je zkrátka čarovná.
