Pro mnohé z nás může být objevení vnitřního světa duše, našeho ducha, původního vnitřního otevřeného stavu významnou zkušeností a výzvou. V rámci hledání duchovní stezky nebo prostě pokroku na cestě do nitra, se můžeme setkat s různými výrazy a pojmy, mezi nimiž “světlo, světelnost, svítivost, prosvětlenost” má své nezastupitelné místo.

Skutečně, člověk, jenž se například díky určité vnitřní krizi probouzí, se může setkat s tím, že existují “světelné bytosti dobra”, “cesta světla”, “světelné pročištění čaker”, “světelný vzestup do jiné dimenze” atd.

Mnozí v jisté (zaslepené, zaujaté) důvěře zamíří k takovému “světlu”, o němž se hovoří a které je bráno jako žádoucí, vstříc. Hovoří se často o tom, že přece toto “dobré prospěšné světlo” stráží pozitivní světelné bytosti, zářní guruové a mágové, nejvyšší zasvěcenci z vyšších sfér, nebo dokonce buddhové, andělé a archandělé, Ježíš, Maria ad. Jindy se je zmíněno spíše to, že světlo vzestupu a dobré světelné vedení spravují Plejáďané, Síriané, Orioňané či třeba slunečně blištiví Anunnaki.

Skromně by se dalo dodat: dobře, ale kdo se v tom má vyznat!

A o to právě jde. Jaké má jedinec možnosti prověřit, kam ho vábnička “světla” vede a co jej tam čeká? V jakém vztahu bude k těm, kdo jej “daným světleným projevem” vedou či šálí?

Taková orinetace vyžaduje, podle mě, dlouhodobé průzkumné a ověřovací nasazení, zdravou sebekontrolu a přísnost v ověřování, s čím se setkávám. Je velmi lehké naletět vábivému astrálnímu světélkování bytostí ne právě ctnostných, je lehké sednout na lep “údajné dobroty” bytostem luciferským. Na rozdíl od satanských, ahrimanských vlivů, které člověka nemají zájem táhnout nějakou horní světelností, spíše jej zabořují do pozemského pohodlíčka konzumu a jisté “přízemní zvířeckosti”, jdou astrální cítivé a líbivé svody luciferské jinudy.

Právě zlehka proměnou duchovně pošimraným a zaujatým nabízí “duchovní zájem a fascinaci” tak, aby posléze zájemce utáhli na nitkách jeho “zduchovnělého” ega, na všechny ty stránky povýšenosti, málem dokonalosti, málem absolutního nirvánového skoro nebe a bostv dosahování, málem si s Ježíšem tykání a Marii poslouchají v chanellingovém vytren v jejím nařizování, co je správná cesta.

Není tedy světlo jako Světlo, není astrál totéž co “bytost s Bohem sjednocena”, není totéž co zářná astrální bublina a trvalé vnitřní propojení s nijak podbízivým Světlem Božího království.

Snad by se dalo s trochou opravdového humoru říci: “Lidé bděte! (A netranzujte). 🙂

 

Krásný den přeji.