Dle matriky nositel jména a příjmení (jménem Jan křtěn).
Překvapený nositel těla, psychiky, duše a… (dej Bože) i ducha.
Rozen v Brně 1. února 1970, dětství tamtéž a v nedaleké Kuřimi. Po základní škole učiliště strojírenské dle přání rodičů (maturita a práce – to je naše agitace), tedy “pracující inteligence” v Zetoru Brno. Socialistické vyhlídky.
Roční inženýrská studia na VUT Brno, odkud po sametovce (již vlastní volbou) na několik kroků – přes HA-divadlo a práce ve skladech – připraven na brněnskou FF MU (filozofie, estetika, literatura a kus psychologie). Objevná setkání s osobnostmi: Prof. Lubomír Nový (filosofie), Prof. Jaroslav Střítecký (sociologie), Phdr. Petr Osolsobě (estetika), Prof. Miloš Štědroň (hudební věda), Prof. Zdeněk Kožmín literatura).
Po magisterském studiu ještě 3 roky na doktoranském studiu (filozofie) při práci v nemocnici. Podněty: filosof životní dráhy (trpké) Prof. Lubomír Nový, a práce na díle Alberta Camuse.
Civilní služba (rok a půl): neziskovka brněnská – sociální asistence v uprchlických táborech. Poté terénním sociálním pracovníkem (lidé bez domova, matky s dětmi na ulici) v brněnské Charitě. Pracovník na Centru kvality ošetřovatelské péče pacientů ve Fakultní nemocnici u Sv. Anny v Brně.
Přes přátele v několika letech setkání s duchovními směry: husitská církev, římsko-katolická, pravoslavná, židovská obec (se studiem hebrejštiny) a konečně na mnoho let sangha (tibetského buddhismu) dzogčhenu. Každé setkání obohacující.
Pedagogické výzvy: učitel na gymnáziu Pastviny (Brno-Komín), učitel v mezinárodní mateřské školce Montessori v Praze, asistent pedagoga na waldorfské škole v Praze-Jinonicích a učitel na ZŠ (děti s handicapem) v Mníšku pod Brdy. Dva roky studia waldorfské učitelské pedagogiky (skvělí lidé!) na Akademii sociálního umění Tabor v Praze. A to by asi pedagogicky zatím stačilo…
V roce 2012 zásadní setkání se zakladatelem a tvůrcem Hlubinné abreaktivní psychoterapie (forma regresní terapie) Ing. Andrejem Dragomireckým. Na prvním kurzu osudové setkání s mojí drahou a milovanou ženou Lenkou. Svatba v pověstném prosinci 2012 na Křemešníku v mínus 10 stupních přes den (venku v altánku) za účasti mého terapeutického učitele, přátel a rodiny. Poté svatební cesta na Azorské ostrovy (tam ve větru dešti, slunci pěšky a poutnicky).
Společně se ženou Lenkou u Andreje Dragomireckého základní a pokročilý kurz HAP, asistence na jeho kurzech. Od roku 2016 jím osloven a poté pověřen lektorským vedením kurzů HAP v ČR. K tomu terapie, přednášky, workshopy po republice.
Od roku 2017 vlastní navazující projekt Pneumatotherapie (péče, rozvoj a průvodcovství lidského ducha).
V roce 2016 se k nám “svojí volbou psí” připojuje královské štěně Artuš.
(O cestách a životních drahách inspirace více v rubrice INSPIRACE)
