Harmonizační techniky, kterým se pro zájemce o ně věnuji, patří především ty, které otevírají a naplňují náš tvořivý potenciál. 

Týkají se oblasti tělesné, psychické, aktivační a integrující (harmonicky sjednocující).

Všechny podporují nárůst našich životních síl, vitalitu a radost z uplatnění vlastního tvořivého obdarování.

Pojďme se na jednotlivé oblasti podívat:

OBLAST TĚLESNÁ

V ní je zásadní projít určitou diagnostikou toho, která oblast našeho těla je plně aktivní a ve které naopak probíhá stagnace či oslabení. 

To se přirozeně týká psychosomatiky, protože mezi tělesnem a psychikou vidíme přirozené propojení. 

Harmonizace různých oblastí našeho těla tak vždy poukazuje na hlubší souvislosti. 

Skrze tělo se projevuje, nakolik v nás náš potenciál k plnému zdraví je bržděn nebo rozvíjen.

Příklad: páteřní oblast ukazuje naši ukotvenost, projevuje naši vůli (její sílu či slabost), jsme o ni opřeni a zároveň nás podporuje směrem k činům, k akci. Naopak přední hrudní a břišní rovina ukazuje naši otevřenost a citlivost k druhým a k tomu, čemu věnujeme pozornost ve vnímání a cítění. 

Proto se při harmonizaci různých tělesných oblastí zaměřuji na to, jak se prakticky v našem životě projevuje a na čem je její aktivita či pasivita závislá. Dobrým příkladem jsou naše postoje: chci/nechci něco vidět, slyšet, pociťovat, projevovat. Pokud se na tělesnou oblast zaměříme, vždy se postupně ukáže okruh témat, která zároveň takto “oslabením” řeší naše psychika, mysl, cit či vůle k činu. 

Při harmonizaci v tělesné oblasti hraje velkou roli naše smyslové vnímání, do kterého se naše vnitřní postoje promítají.  

V oblasti tělesné je tak hlavním ozdravným krokem hledat vyvažování a to, co oslabená nebo příliš silně aktivovaná část těla signalizuje v rovině hlubší – v rámci psychické, citové či volní vyváženosti. 

Výsledkem, ke kterému v harmonizační terapii těla máme dospět, je uvolnit ty překážky a zátěže, které se za oslabenou oblastí dosud skrývaly. A posílit nás tam, kde jsme dosud nebyli aktivními. 

OBLAST PSYCHICKÁ

Tato životní oblast a její fungování zabírá i v odborných knihách celé svazky. Soustředím se zde hlavně na jednoduché praktické přiblížení pro harmonizaci.

Psychika nás především svými nastaveními chrání před bolestí (ať už tělesného nebo duševního typu). V jejím rámci fungují určité přenosy reakcí na podněty (vnější či vnitřní), které zpracovává paměť a vědomí dle toho, co jsme už dříve prožili. Jednou z hlavních stránek psychiky je hlídat, co je pro nás bezpečné, co je bolestné, co nás posouvá více ke zdravému prožitku. 

Při harmonizaci psychiky hrají velkou roli tyto techniky, kterým se budeme společně věnovat:

• Ukotvení v životě (domov, rodina, práce, blízcí přátelé) a naplnění životních sil

• Citlivost k sobě i druhým – oproti stránce naší vůle a jejího projevení

• Záměr konat to, co si přejeme – co nás v něm brzdí a co podporuje

• Vztahy s druhými – kladné přijmutí sebe a přijmutí druhého v jeho odlišnosti

• Naslouchání a oslovení – míra naší vnitřní otevřenosti a zájmu o druhé a o vyjádření ze sebe

• Tvořivost a inspirace – naše tvořivá seberealizace a radost z ní

• Souhlas a nesouhlas – oblast našeho myšlení za sebe a směrem k druhému

• Bolestné oproti radostnému – realizace naši radosti ze života a to, co jí případně brání

Při harmonizaci naší psychiky jde tedy velmi často o princip vyváženosti, rovnováhy. 

Praktickým výsledkem této harmonizace je pak najít všechny podstatné vlivy, které rovnováze či vyvažování brání – a odblokovat je.

A dále pak najít a ukázat si prakticky potenciál všeho, co v nás rovnováhu posílí a co nás uvede do většího souladu se sebou a druhými. 

OBLAST MYŠLENÍ, EGA A DUŠE

Uvádíme zde tyto působící vrstvy života dohromady, protože jejich vzájemný poměr v praktickém životě je důležitý.

Oblast myšlení nám poskytuje informace, podněty a závěry, které nám pomáhají k lepší orientaci v životě. Myšlení vytváří koncepty a strukturuje určité myšlenkové postupy, kroky. Pokud je ale myšlení přespříliš uplatňováno například v oblasti citové nebo v okruhu témat lidské duše, může nám v životě přivodit i problémy. Například pokud chceme mít nad druhým mentální kontrolu nebo jím manipulovat (nebo se necháváme manipulovat).

Oblast ega je od zhruba tří let života přirozeným faktorem růstu a učení se v oblasti našich vlastních zájmů, toho, co požadují společenské zvyky atd. Postupně se v nás rodí tzv. osobnost a za sebe reagujeme na svět kolem. Mnohdy se dá zaslechnout, že ego je nežádoucí, zbytečné a omezující. K tomu bych chtěl jen podotknout, že až vychýlení ega a nárůst jeho “extrémního vlivu” může člověka poškozovat. 

Poslední oblasti je lidská duše. Mnozí z nás jistě zažili situace a stav, kdy se určité otázky, určitá inspirace, určitá radost či bolest dotkli něčeho hlubokého v nás samých. Duše má oproti myšlení a egu jiné priority: vyhledává podstatné zkušenosti a prožitky, klade hlubší otázky po našem štěstí, lásce a dobru. Ale i ona má být v určitém ukotvení a spolupráci s tělesnem, psychikou, vědomím ega, s myšlením a s duší. 

Harmonizace myšlení, ega a duše se můžeme v sobě dostat k hlubší úrovni toho, co nás v každodenním životě naplňuje a posiluje.

CITLIVOST A KONÁNÍ

Tyto dvě oblasti zde uvádím dohromady, protože v terapii harmonizace mají k sobě velkou vazbu.

Oblast citlivosti (a citovosti) se z nás otevírá ke světu, aby se pak opět ve svých pocitech jaksi stahovala zpět. Je to oblast, která spíše reflektuje pocitově svět a nás samé, Volní oblast naopak do světa aktivně nakračuje s potřebou konat, uskutečnit činy, na kterých nám záleží. 

Jestliže cítěním se i smyslově orientujeme převážně na podněty zepředu ve spektru našeho vnímání – pak konáním jaksi bojovnicky, opřeni o zádovou stranu páteře jdeme konat svojí vůlí (ať už použijeme své tělo nebo jiným způsobem energeticky). 

Cílem terapie v harmonizaci cítění a konání je pak nalézt takový přístup, abychom netrpěli přílišnou nebo nízkou citlivostí – nebo aby naopak naše malá či přemrštěná vůle nepůsobila destrukčně či nás příliš oslabovala v životních silách.