Mír, pokoj a dynamika života

Po čase se vracím k tomuto tématu z jiného úhlu pohledu. V naší soudobé „realitě světa“, především dosud vůdčí západní civilizace, se kromě štvavých kampaní, nenávisti a již otevřeného násilí, občas daří i mírovým aktivitám. Jsou jako holubice, které poněkud nesměle vzlétají nad vřavu světa.

Sám pojem mír je (podle wikipedie) 🙂 „stav, kdy mezi lidmi, skupinami a státy nevládne nenávist a konflikty mezi nimi nevedou k hromadnému násilí“. Podle Ottova slovníku naučného „je to „požehnaný a blahodárný stav tichosti a dobré vůle mezi lidmi, národy a státy jakožto opak sporů, různic a války“. Tolik citace.

Slovo mír totiž tvoří i jiný důležitý pojem, totiž smír. Smír v sobě nese právě pečeť (dočasného) neútočení, umlknutí sporů a válek. Je ale třeba takové „usmíření“ hledat, najít k němu důvod. Mír (i smír) jsou tedy akty vzájemné tolerance a neútočení.

Oproti tomu se můžeme podívat, jakou zprávu v sobě nese pojem pokoj. Pokoj a stav pokoje v sobě nese především vnitřní svět a stav „upokojení“ se. Ten má vazbu na lidskou psychiku, mysl, city, duši a dokonce i na úroveň ducha. Je to tedy i určité „vědomí“, naplněné pokojností. V ní je cítit, že nepotřebujeme útočit, ale také nosné téma jisté spokojenosti, naplněnosti, nedožadování se.

Oba pojmy, mír i pokoj, ukazují jednak naše přání, ale také naše šťastné naplnění. To, co v nich není příliš vidtelné, je ale pohasínající dynamika světa. Oba pojmy mají zajistit jistý klid. Extrémní stva klidu je pak roven „vyhasnutí“ plamene a života. Pokud bychom se podívali na téma optikou duchovních nauk, pak třeba buddhismus se na tuto především klidovou sféru velmi koncentruje.

Pozemský svět, (rusky „mir“), je ale velkým dynamickým dějem. Nejen v něm, ale v nás samých běží souběžně desítky vrstev a rovin ve velké dynamice tělesné, psychické, duševbí i duchovní. Život sám má ve svých projevech nekonečnou neutuchající dynamičnost.

To souvisí s určitým paradoxem toho, pokud příliš tlačímě na „mírové“ pojetí a zanedbáváme-li při tom dynamiku. Naší vnitřní součástí jako lidí, je i stav vymezení se, nahněvání se, touhy a projevů toho, stav, kdy se zanítíme pro tvorbu a dílo. Takové dynamické procesy ukazují dopřednost a snahu se posouvat dále.

Pro duchovní badatele, kteří měli tu možnost učinit zkušenosti na poli exteriorizace (vymístění úrovně duše z těla) může být podstatným zážitkem, že existují celé civilizace bytostí, které došli v tlaku na mírové klima tak daleko, že sice v jejich světě se dobře pluje, ale není vůbec připraven na dynamický aspekt konfliktu, jako nutného protikaldu. Bezkonfliktní zónu můžeme vnímat až ve stavu Sjednocení, skutečného Božího království, zatímco astrální světy i svět pozemský mají dynamiku, kde se mnohé zároveň prolíná, je si výzvou a často se i kříží.

Krásný den všem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Zaujaly Vás mé webové stránky? Sdílejte je s ostatními. :)