DUCHOVNÍ INSPIRACE

Corpus Hermeticum – O Bohu a daimonech / Bible – NZ Zjevení Janovo (o 144 000 následovnících Beránka Božího)

Níže vypsané citace z CORPUS HERMETICUM a z biblického NOVÉHO ZAKONA – ZJEVENÍ JANOVO ponechávám bez komentáře, každý své náhledu strůjcem…

Oba citáty by mohl spojovat výraz O NÁSLEDOVANÍ …

CORPUS HERMETICUM – Asklépiovy definice pro krále Ammóna, XVI.

(in: Radek Chlup, Corpus Hermeticum, Herrman a synové, Praha 2007, str. 283 – 285)

 

… 13 “Pod vedením Slunce je seřazen sbor daimonů, či spíše množství sborů. Neboť daimonů je mnoho a jsou rozmanití: jsou seřazeni pod jednotlivými hvězdnými oddíly (pozn. zodiaku) a jejich počet je pro každou hvězdu stejný. V tomto seřazení slouží každé z hvězd (pozn. tyto hvězdy jsou nepochybně identické s “bohy”, jimiž daimoni slouží). Ve své přirozenosti, to je ve své působnosti – bytostným určením daimona je totiž jeho působnost – , jsou dobří nebo špatní; někteří z nich jsou ovšem smíšeni z dobra i zla.

14 Všichni tito daimoni obdrželi losem plnou moc nad věcmi na zemi i nad všemi pozemskými zmatky, a proto způsobují všeliké nepokoje, a to jak obcím či národům jakožto celku, tak každému jednotlivci zvlášť. Daimoni totiž naše duše utvářejí a podněcují na svůj způsob (pozn. doslova “k sobě samým”, tj. tak, abychom se jim podobali, podobně jako v biblickém “ku svému obrazu”), přičemž jsou usazeni v našich nervech, v morku, v žilách a tepnách, ba i v samotném mozku; někdy prolínají dokonce až do vnitřností.

15 Jakmile se každý z nás narodí a získá duši, berou si ho na starost daimoni, kteří jsou přiřazeni každé z hvězd a kteří mají právě službu v závislosti na přesném okamžiku zrození. Tito daimoni se totiž v každém okamžiku vzájemně střídají, takže ve službě nezůstávají stále ti samí, nýbrž cyklicky se obměňují. Jakmile tedy tito daimoni pronikli skrze tělo až do dvou částí duše (pozn. tj. do dvou iracionálních částí duše, “vznětlivosti” a “touhy”), dává každý z nich v souladu s vlastní přirozeností duši její specifické pokřivení. Rozumná složka duše však stojí mimo vládu daimonů a je uzpůsobena k přijímání Boha.

16 Pokud tedy rozumovou složku nějakého člověka ozáří prostřednictvím Slunce jediný Boží paprsek (takových lidí je ale všehovšudy pár), pak jsou tím jeho daimoni zbaveni působnosti. Proti jedinému paprsku Boha totiž nikdo nic nezmůže – ani nikdo z daimonů či bohů. Všichni ostatní jsou však daimony vláčeni a unášeni po stránce duševní i tělesné, a ještě se jim daimonské působnosti líbí a libují si v nich. A rozum (pozn. který se nechává touhou obelstít), nikoli touživá láska, je příčinou  a zároveň i obětí našeho bloudění. Daimoni nají tedy na starosti veškerou správu věcí pozemských, přičemž jako nástrojů k tomu užívají našich těl. Tuto správu pak Hermés nazval Osudem.

17 Inteligibilní Kosmos tedy závisí na Bohu, Kosmos vnímatelný zas na Kosmu inteligibilním; Slunce pak prostřednictvím inteligibilního i vnímatelného Kosmu přijímá od Boha přítok a zásobu Dobra, to jest tvůrčí aktivity. Okolo Slunce je osm sfér, jež na něm závisejí: sféra stálic, šest sfér planetárních a jedna obklopující Zemi. Na těchto sférách závisejí daimoni, an daimonech pak lidé. Tímto způsobem tedy všechny věci i bytosti závisejí na Bohu.”

*

BIBLE Nový zákon, Zjevení Janovo 12 – 14

(jinak známé jako Janova apokalypsa)

Zjevení Janovo 12

  • 1A ukázalo se veliké znamení na nebi: Žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou dvanácti hvězd kolem hlavy.
  • 2Ta žena byla těhotná a křičela v bolestech, neboť přišla její hodina.
  • 3Tu se ukázalo na nebi jiné znamení: Veliký ohnivý drak s deseti rohy a sedmi hlavami, a na každé hlavě měl královskou korunu.
  • 4Ocasem smetl třetinu hvězd z nebe a svrhl je na zem. A drak se postavil před ženu, aby pohltil její dítě, jakmile se narodí.
  • 5Ona porodila dítě, syna, který má železnou berlou pást všechny národy; ale dítě bylo přeneseno k Bohu a jeho trůnu.
  • 6Žena pak uprchla na poušť, kde jí Bůh připravil útočiště, aby tam o ni bylo postaráno po tisíc dvě stě šedesát dní.
  • 7A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andělé se utkali s drakem.
  • 8Drak i jeho andělé bojovali, ale nezvítězili, a nebylo již pro ně místa v nebi.
  • 9A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé.
  • 10A slyšel jsem mocný hlas v nebi: „Nyní přišlo spasení, moc a království našeho Boha i vláda jeho Mesiáše; neboť byl svržen žalobce našich bratří, který je před Bohem osočoval dnem i nocí.
  • 11Oni nad ním zvítězili pro krev Beránkovu a pro slovo svého svědectví. Nemilovali svůj život tak, aby se zalekli smrti.
  • 12Proto jásejte, nebesa a všichni, kdo v nich přebýváte! Běda však zemi i moři, neboť sestoupil k vám ďábel, plný zlosti, protože ví, jak málo času mu zbývá.“
  • 13Když drak viděl, že je svržen na zem, začal pronásledovat ženu, která porodila syna.
  • 14Ale té ženě byla dána dvě mocná orlí křídla, aby mohla uletět na poušť do svého útočiště, kde ukryta před hadem byla zachována při životě rok a dva roky a polovinu roku.
  • 15A had za ní vychrlil ze chřtánu proud vody jako řeku, aby ji smetl.
  • 16Ale země přispěla ženě na pomoc, otevřela ústa a pohltila tu řeku, kterou drak vychrlil.
  • 17Drak v hněvu vůči té ženě rozpoutal válku proti ostatnímu jejímu potomstvu, proti těm, kdo zachovávají přikázání Boží a drží se svědectví Ježíšova.
  • 18A drak se postavil na břeh moře.
Zjevení Janovo 13
  • 1Tu jsem viděl, jak se z moře vynořila dravá šelma o deseti rozích a sedmi hlavách; na těch rozích deset královských korun a na hlavách jména urážející Boha.
  • 2Ta šelma, kterou jsem viděl, byla jako levhart, její nohy jako tlapy medvěda a její tlama jako tlama lví. A drak jí dal svou sílu i trůn i velikou moc.
  • 3Jedna z jejích hlav vypadala jako smrtelně raněná, ale ta rána se zahojila. A celá země v obdivu šla za tou šelmou;
  • 4klekali před drakem, protože dal té šelmě svou moc, a klekali také před šelmou a volali: „Kdo se může rovnat té dravé šelmě, kdo se odváží s ní bojovat?“
  • 5A bylo jí dáno, aby mluvila pyšně a rouhavě a měla moc po čtyřicet dva měsíce.
  • 6A tak otevřela ústa a rouhala se Bohu, jeho jménu i jeho příbytku, všem, kdo přebývají v nebi.
  • 7A bylo jí dáno, aby vedla válku proti svatým a aby nad nimi zvítězila. Dostala moc nad každým kmenem, národem, jazykem i rasou;
  • 8budou před ní klekat všichni obyvatelé země, jejichž jména nejsou od stvoření světa zapsána v knize života, v knize toho zabitého Beránka.
  • 9Kdo má uši, slyš!
  • 10Kdo má jít do zajetí, půjde do zajetí. Kdo má zemřít mečem, musí mečem zemřít. Teď musí Boží lid osvědčit trpělivost a víru.
  • 11Vtom jsem viděl jinou šelmu, jak vyvstala ze země: měla dva rohy jako beránek, ale mluvila jako drak.
  • 12Z pověření té první šelmy vykonává veškerou její moc. Nutí zemi a její obyvatele, aby klekali před první šelmou, které se zahojila její smrtelná rána.
  • 13A činí veliká znamení, dokonce i oheň z nebe nechá před zraky lidí sestoupit na zem.
  • 14Bylo jí dáno dělat znamení ke cti první šelmy a svádět jimi obyvatele země; rozkazuje obyvatelům země, aby postavili sochu té šelmě, která byla smrtelně zraněna mečem, a přece zůstala naživu.
  • 15Je jí dáno, aby do sochy té šelmy vdechla život, takže ta socha mluvila a vydala rozkaz, že zemřou všichni, kdo před ní nepokleknou.
  • 16A nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch,
  • 17aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména.
  • 18To je třeba pochopit: kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka, a je to číslo šest set šedesát šest.
Zjevení Janovo 14
  • 1A viděl jsem, hle, Beránek stál na hoře Sión a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce těch, kdo mají na čele napsáno jméno jeho i jméno jeho Otce.
  • 2A slyšel jsem hlas z nebe jako hukot množství vod a jako zvuk mocného hřmění; a znělo to, jako když hudebníci rozezvučí své nástroje.
  • 3Zpívali novou píseň před trůnem, před těmi čtyřmi bytostmi a před starci. Nikdo nebyl schopen naučit se té písni, než těch sto čtyřicet čtyři tisíce z obyvatel země, kteří byli vykoupeni.
  • 4To jsou ti, kdo neporušili svou čistotu se ženami a zůstali panici. Ti následují Beránka, kamkoli jde. Ti jako první z lidstva byli vykoupeni Bohu a Beránkovi.
  • 5Z jejich úst nikdo neuslyšel lež; jsou bez úhony.
  • 6Tu jsem viděl jiného anděla, jak letí středem nebeské klenby, aby zvěstoval věčné evangelium obyvatelům země, každé rase, kmeni, jazyku i národu.
  • 7Volal mocným hlasem: „Bojte se Boha a vzdejte mu čest, neboť nastala hodina jeho soudu; poklekněte před tím, kdo učinil nebe, zemi, moře i prameny vod.“
  • 8Za ním letěl druhý anděl a volal: „Padl, padl veliký Babylón, který opojil všechny národy svým smilstvím a dal jim pít z poháru hněvu.“
  • 9Za nimi letěl třetí anděl a volal mocným hlasem: „Kdo kleká před šelmou a před její sochou, kdo přijímá její cejch na čelo či na ruku,
  • 10bude pít víno Božího rozhorlení, které Bůh nalévá neředěné do číše svého hněvu; a bude mučen ohněm a sírou před svatými anděly a před Beránkem.
  • 11A jeho muka neuhasnou na věky věků a dnem ani nocí nedojde pokoje ten, kdo kleká před šelmou a jejím obrazem a nechal si vtisknout její jméno.
  • 12Zde se ukáže vytrvalost svatých, kteří zachovávají Boží přikázání a věrnost Ježíši.“
  • 13A slyšel jsem hlas z nebe: „Piš: Od této chvíle jsou blahoslaveni mrtví, kteří umírají v Pánu. Ano, praví Duch, ať odpočinou od svých prací, neboť jejich skutky jdou s nimi.“
  • 14A viděl jsem, hle, bílý oblak, a na oblaku sedí někdo jako Syn člověka, na hlavě má korunu ze zlata a v ruce ostrý srp.
  • 15Vtom další anděl vyšel z chrámu a mocným hlasem zavolal na toho, který seděl na oblaku: „Pošli svůj srp a začni žeň, protože nastala hodina žně a úroda země dozrála.“
  • 16A ten, který seděl na oblaku, hodil svůj srp na zem, a země byla požata.
  • 17A další anděl vyšel z nebeského chrámu a také on měl ostrý srp.
  • 18A jiný anděl vyšel od oltáře a ten měl moc nad ohněm. Zavolal mocným hlasem na toho, který měl ostrý srp: „Pošli svůj ostrý srp a skliď hrozny na vinicích země, neboť víno dozrálo.“
  • 19Tu hodil ten anděl svůj srp na zem a sklidil víno země a uvrhl je do velikého lisu Božího hněvu.
  • 20A v lisu za městem byly hrozny stlačeny a vytékající krev dosahovala až po uzdy koní na vzdálenost sto šedesát mil.

 

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

error

Zaujaly Vás mé webové stránky? Sdílejte je s ostatními. :)