Pokusím se vyjádřit srozumitelně a krátce, i když jde spíš o přiblížení se k širokému tématu.

Lidská vůle je hlavní ohnisko života v lidském duchu, na němž mají ostatní složky (duše, psychika a tělesno) svůj podíl, odzrcadlují.

Ve chvíli, kdy lidský duch (ve zmíněné spolupráci s duší, psychikou a tělem) řeší fatální nedostatky nebo díry ve svém projektu inkarnace (vtělení), které jdou přes duši do tělesna, může se rozhodnout stáhnout se z tělesného života (inkarnace). Pro něj to značí “pozornost a sílu”, pro duši “orientaci” . Jinak to značí úmrtí těla, psychiky a mnoho otázek pro duši na její cestě. Protože prioritou je celistvost, ucelenost, zájem celku.

Při léčení a uzdravování jsou dvě velepodstatné roviny: přední linie čaker s cítěním a správou jemných toků energie – a zadní rovina ohnisek (čaker) s reagováním na výzvy vůle, postavení se za sebe, smysluplného odmítnutí a řekněme “stojím si za svým”. Nebudu se zde podmínkami jejich rovnováhy zabývat, to je ostatně hodně individuální věc spolupráce.

Zmíním jen zvláštní zdánlivý rozpor.

Ano, člověk by si měl hlídat vlastní vůli k životu, zdraví, smyslu atd. V pozici své síly životní, své ochrany, své vůle (v projektu života) je tato kapitola zásadní. Až za ní, nebo nad ní, leží ale další úroveň, která spolupracuje výše, nad-egem. Svěřuje sebe, včetně vůle, vyšší, ba Jediné vůli či spíše ke spolupráci v Celku. To značí naprosto podstatný přesah celku nad “libovůlí” individuality. Tento level je pro mnohé do jisté chvíle nepřijatelný, neb můžeme mít pocit, že se vzdáváme toho nejcennějšího, ve prospěch něčeho velmi nejistého ba zneužitelného.

Tahle výhrada je logická. Je tu řada bytostí astrálních i jiných, které na každé naše opomentuí a vzdání se své vůle reagují atakem. Ale k tomu onen moment Sjednocení vůle nemíří. Míří k svěření se a vstoupení v sjednocené, podílejí se na něm v skromnosti. Dokud nejsme schopni v Sjednocenou úroveň vstoupit, měli bychom požádat v jistých momentech o ochranu. To je přirozené. Každý na tom nejsme tak, jak první křesťané, kteří v jasném stavu přítomnosti Ducha svatého se svěřili jen Jedinosti – a v ní vše nalézali.

Říci: “Tvá, nikoli má vůle ať se naplní a děje” – je znakem, že jsme schopni a umíme v Celistvé vstoupit, což je zároveň dar nejvyšší, nejvyšší obdařenost, propojenost, celistvost – kdy vše spěje ke Středu.