Toto drobné ohlédnutí za knihami o energetickém léčení světlem s Barbarou Ann Brennan je směrováno hlavně k její (u nás) posledně vydané knize Léčení světlem.
Již dříve u nás vyšly její knihy Ruce světla /Léčení a lidské energetické pole/ a Zjevení světla /Cesta sebeuzdravování/.
Všechny knihy Barbary Ann Brennan se vyznačují její vlastní terminologií a pro mnohého čtenáře nemusí být snadnou četbou. Hlavním přínosem autorky se mi jeví to, že k mnoha svým náhledům dospěla dlouholetou praxí v různých vědeckých oborech a projektech, včetně práce pro instutut NASA. Již desítky let spravuje vlastní Institut Škola léčení Barbary Brennan. Nemám zde za cíl popisovat veškeré odborné termíny a závěry v jejích knihách. Raději se soustředím na poslední zmiňovaný titul Léčení světlem, na některé aspekty této knihy.
To, co je nutné předeslat je, že autorka dává (většinou, ne vždy) přednost terminologii podepřené přírodními vědami a fyzikou, před “duchovědnou terminologií”. Málokdy operuje s termíny lidská duše, lidský duch, Bůh apod. Pokud používá termíny jako anděl, archanděl nebo duchovní průvodce, jsou tito bez výjimky součástí “lidského energetické pole” a k němu vztahováni. Ráda volí odborné termíny jako: energetika vnitřního jádra, lidský vědomý energetický systém, hvězda jádra a podobně. To vše se snaží v této knize vztahovat k tzv. realitě čtvrté úrovně, kterou se pokouší poněkud vymanit z “esoterického” označování úrovně astrální tím, že ji značně rozšiřuje.
Jako velkou zásluhu celé knihy a jejího pojetí vnímám, že čtenářům pootevírá dveře do realit nad či za úrovní hrubohmotného světa. To, co jsem uvedl dříve ohledně její tendence popisovat řadu fenoménů “vědeckým” jazykem se samozřejmě vůči vstupu do reality čtvrté úrovně již příliš nedaří. Náhle se před čtenářem objevuje, že velkou část informací o této úrovni a dalších, byli získány Brabarou Brennan za pomoci metod channelingu s bytostí (vědomím) jí nazývanou Heyoan. Ty jsou jí, jak sama říká, již od počátku 80 let předávany v “nelineární poetické formě”. Uvedené informace a “přednášky” tvoří základ Léčitelské vědy Barbary Brennan.
Jak sama píše: “Přinášejí nám nové širší holistické duchovní koncepty, které zpochybňují náš pohled na duchovní reality a náboženské doktríny i náš fyzický život.” (B. A. Brennan, Léčení světlem, s. 49).
Právě od 5. do 19. kapitoly této knihy jsou zahrnuta některá Heyoanova “učení”. Ohledně samotného Heyoana pak píše autorka: “Jeho slova přicházejí přímo z duchovního světa a duchovní perspektivy a promlouvají k nám osobně. Když přenáším informace od Heyoana prostřednictvím channelingu, vidím ho se skupinou průvodců, kteří se označují jako Rada Světla. Někdy je vidím, jak se sejdou okolo stolu v pravé části této scény, a probírají se papíry, jako kdyby se připravovali na přednášku, kterou budou skrze mě vysílat či předávat.”
Pojďme rovnou k některým zjištěním v autorčině knize Léčení světlem.
Jako čtvrtou úroveň reality označuje autorka “svět vztahů”. Je to aspekt energetického vědomí našich vztahů se svou rodinou, se svými přáteli a se všemi ostatními. Jakožto svět energetického vědomí zahrnuje tato čtvrtá úroveň objekty a myšlenkové formy i bytosti od andělů až po ďábly” (s. 83).
Zde je první ze zvláštních kroků Barbary Brennan, velmi typický pro řadu konceptů spoučasné ezoteriky new age. Jeví se, jakoby vše bylo jaksi antropocentricky vztahováno ke člověku, jako by on sám byl tak trochu “všeho producentem a tvůrcem”. Andělé jsou posunuti do stejné “úrovně reality” jako ďáblové? Namísto přístupu k “vyšším světům ducha”, používá autorka výraz “frekvenční pásmo čtvrté úrovně, které se rozprostírá nad frekvenčním pásmem hmotného světa, skrze něj i pod ním.”
Přesto velmi pěkně dokumentuje posuny od vizí k přímé komunikaci v duchovním horizontu. Píše: “Pokud budete mít i nadále vize, nakonec dospějete do bodu, ve kterém začnete zpochybňovat svou dosavadní interpretaci reality. Probíhá to následovně: Řekněme, že jste nejdřívě začali mít vize nějaké duchovní bytosti. například anděla nebo duchovního průvodce. Poté jste začali slyšet, jak k vám tento anděl či duchovní průvodce mluví. Slyšení hlasu anděla nebo duchovního průvodce se velmi často objevuje společně s vizemi. Vaše interpretace této skutečnosti jako pouhé vize zůstává i nadále nedotčena.
Poté položíte této vizi otázku a anděl, duchovní průvodce či bytost v této vizi vám na ni odpoví! Právě jste učinili první krok, který vás začal vzdalovat od uspokojivého vysvětlení, že se jedná o pouhou vizi. I když možná, že vize odpovídají na otázky, ačkoli by to některým lidem mohlo připadat poněkud přitažené za vlasy.
Dalším krokem může být například to, že začnete cítit přítomnost anděla, duchovního průvodce či duchovní bytosti. To vás ještě více vzdaluje od uspokojivého vysvětlení, že to vše je pouhá vize. Vidíte, jak k vám tato bytost mluví. Položíte jí otázku a ona odpoví. Cítíte její přítomnost, poté se vás bytost dotkne a vy pocítíte i její dotek. Překonali jste dosavadní koncept o tom, že se jedná o pouhou vizi. Toto vysvětlení vám již přestalo fungovat. Vaše interakce s touto bytostí je nyní vzájemná, oboustranná” (s.87).
Pokud se týče objektů světa reality čtvrté úrovně, pokládá sem autorka v podstatě jevy a témata, které bychom (podle mě) mohli nazvat jiným jazykem jako “astrální” témata lidské duše: nezpracované zkušenosti ze současného života; nezpracované zkušenosti z jiných životů; kletby, zaklídnadla nebo obřadní předměty, například štíty či symboly, které byly vloženy do našeho energetického pole během současných nebo minulých životů nebo byly vlženy do energetického pole našich předků a jsou předávány z generace na generaci; psychonoetické formy, které vytvořil buď dotyčný člověk sám anebo byly vytvořeny jinými lidmi.
Poté se autorka věnuje i jistému přehledu bytostí světa reality čtvrté úrovně. Zde ovšem vznikají zvláštní kontradikce. V předešlé kapitole hovořila o “návštěvách archandělů” při její práci s klienty, zde ale zvláštním způsobem duchovní světy rozpolcuje.
O archandělech náhle tvrdí, že “přebývají nad realitou čtvrté úrovně, ve vyšších úrovních lidského energetického pole, tj. v sedmé a vyšší úrovni”.
Andělé jsou z jejího pohledu rozprostřeni v duchovních úrovních lidského energetického pole (na páté, šesté, sedmé úrovni), nikdy se nevtělují a nemají “svobodnou vůli” (zde míněno na Bohu nezávislou). Toto je jedno z mála míst, kde vyskytuje výraz Bůh v rámci knihy.
Ohledně duchovních průvodců pak píše, že jsou to bytosti, které prošly mnoha vtěleními a dosáhly úrovně celistvosti, která je opravňuje k tomu, aby se stali našimi učiteli a průvodci na cestě vtělení. Na rozdíl od andělů nemají křídla.
Ale do světa reality “čtvrté úrovně” patří podle autorky i další bytosti nevtělené či vtělené, právě tak i různí ďáblové, zrůdy a netvoři.
K tomuto náhledu bych rád za sebe napsal, že se v něm stává celá realita čtvrté úrovně jakýmsi “poklopem” nebo “sférou” centralizovanou k lidskému energetickému poli, člověk je zde jakýmsi tvůrcem celé této reality vztahů, a kolem něj jen na různých úrovních frekvenčně kmitají na něj “provázané energetické bytosti”. To, podle mě není realita Království nebeského duchovních hierarchií (Dionýsios Areoapagita ad.), která již překročila pouhou dualitu a astrální rozpolcenost, ve které se nacházejí bytosti svojí povahou dualitně astrální, včetně bytostí nezemských či démonických.
Proto je jen logické, že autorka dospěla k tomu, že “světy reality čtvrté úrovně můžeme vnímat jako prostory, jejichž podstata je předurčena vnitřními přesvědčeními bytostí reality čtvrté úrovně, které je obývají. Tyto prostory – či sféry vnitřních přesvědčení nebo barda – sahají od nebes až po pekla a vše mezi nimi“(s. 99).
Z tohoto jejího pojetí se přímo vynořují mytologicko vizionářské a magické koncepty, které našli svůj prostor například v tibetském buddhismu. Jsou to náhledy na “světy šesti nečistých vizí”, které jsou ovšem přeludné a cílem člověka je vymanit z jejich okouzlení a lapení skrze hněv, lačnost, ulpívání v nevědomém, egocentričnost, závist a nevraživost a pýchu.
Při takovém posunu se mi jeví autorčina původní vědeckost náhle prolomena a propojena “s říšemi za zrcadlem”, se světem mýticko magickým, navíc se znatelnými rysy gnostického zbožštění člověka, jenž je v centru svojí vlastní božskou “tvorbou”. Právě pojetí “astrálního krunýře kolem Země” velmi připomíná náhledy některých gnostiků na to, že celému tomuto “krunýři” vévodí jakýsi zlý demiurg, jenž ovšem má s Bohem společného nemnoho.To vlastně přímo nazvuje přístup k pohledu na svět skrze konspirace a propagandu, kterou jsme (jakoby v krunýři zlého demiurga) chyceni.
Posledním mým poukazem ke knize Barbary Ann Brennan je její pojetí dalších jevů, spojených s realitou čtvrté úrovně: s astrálními přívěsky, implantáty a mimozemšťany.
Jako terapeut se s touto úrovní setkávám pomerně často, především s oblastí implantátu do jemnohmotných těl. Je pravda, že řadu lidí mohou takovéto náhledy, informace a terapeutická práce poněkud vyvádět z rovnováhy. Je ale velkou zásluhou například oblasti exopolitiky (její zakladatel Michael Salla, u nás vedena Karlem Rašínem), že na tuto oblast upozorňuje a pracuje s ní v konkrétních případech u lidí, kteří danými zkušenostmi opakovaně prošli. Je to zejména oblast nezemských, mimozemských zásahů.
Autorka nejdříve hovoří o astrálních přívěscích, což jsou vlastně určité zformované shluky v oblasti kolem čaker nebo i v jemných energetických obalech, které jsme vytvořili my sami nebo někdo v interakci s námi – použitím negativního stavu mysli, např. v hádce. Bývají vytvořeny určitou astrální silou skrze pozornost, záměr a hromadění negativní emoční pocitové energie a jejího vyslání a působení.
Pozoruhodné je, že autorka pak hovoří o implantátech umísťovaných do lidského energetické pole v dávných časech především během určitých obřadů, ale téměř vůbec zde nezmiňuje přímo ony nezemské civilizace, které se na vtisku a působení implantátů podíleli a podílejí. Je pravda, že v řadě případů mají implantáty funkci buď klientovi dodávat (uměle) sílu nebo mu ubližovat. Ovšem za každým takovým působením je určitá dívná nebo současná “dohoda” s duší klienta nebo jiná interakce. O tomto ovšem autorka nepíše nic.
Je zde totiž ještě další rozměr, a ten je “sledovat a stimulovat” některé emoční reakce u klienta právě v zájmu někoho z nezemské oblasti. Velmi zvláštním odbočením hned v následující kapitole zmiňuje autorka NASA a projekty, na nichž se účastnila. Připouští “možnost dalších intelegencí ve vesmíru”, aby v zápětí dodala, že to, jestli ET existují nebo ne, ona sama neví. Říká, že žádného ET neviděla, alespoň v hmotném světě ne, na druhou stranu ale viděla bytosti, podobající se mimozemšťanům v nehmotných světech. Pobývala prý na jejich lodích v nehmotném světě. Zmiňuje i utajovanou oblast 51… ale ona tady bohužel nikdy žádného mimozemšťana neviděla.
K tomuto hned v další kapitole připojuje dnes už populární ezoterické téma “přišla jsem z Plejád”, kde si v rozhovor se známou psycholožkou a průvodkyní umírajících Elisabeth Kübler-Rosovou povídají. Jak měla autorka vždy pocit osobního spojení s nimi a její domoviny a jak ji v tom Elisabeth Kübler-Rossová utvrdila, když prohlásila: “Odtud pocházíme!” Následovalo přání zmíněné psycholožky o channelig od Barbary Brennan, která se jej ujala a jak do místnosti vstoupili dva mimozemšťané… Ovšem v závěru opět autorka jaksi píše, že neví, jestli tomu všemu má věřit.
Celkově je publikace (250 stran textu velkého formátu s barevnými přílohami) zajímavou prací, která prolamuje řadu témat v oblasti astrálních světů. Z mého pohledu je nepřekračuje, což ostatně zřejmě nebylo ani cílem. Velmi si na knize cením toho, že popisuje i konkrétní metody a léšení světelm tak, jak je autorka knihy ve svém Institut již desítky let (za přispění bytosti Heyoana) aplikuje.
