Motto:
Čekající prostor listu
jemné žilky které vrásním
Tajemné prorůstání písmen
a srdce křivkou tuše ztišené…
Stejně to píši jenom tobě…
Růže v zahradě
Jistě
že by se lístky růží divily
kdyby má vášeň
zůstávala tajná…
Padají…
Jak listí na podzim
Listí se snáší a vzdaluje
větrem neseš je pryč
jsou to mé prsty
mé doteky…
Daleko mizí…
Od řeky
K řece se chodím dívat
na labutě podzimu
Štíhle plují
Nepíšeš…
Osamělá hledím z povzdálí…
Dívám se
Vítr vlaje větvemi
kmen břízy se naklání
dešťové kapky
stékají…
Vše prosté minulé…
Návrat
Všude tolik hlasů slyším
tržiště puká jako zvon
A ty? Kdy přijdeš?
Kdy promluvíš?…
Tišší než skon…
Sen nebo ty?
Dlouho ke mně nepřicházely sny
Ty náhle usměvavý ve dveřích
ozářený zezadu slunečními paprsky
podáváš mi květy ještě nerozvité…
Sen je to krásný nebo ty…?
Vrátil ses
Vrátil ses!
Vše ustálené
Modré vzdušné stíny
vrací borovicím prosvětlení…
Dům je plný vůní…
Host
Dlouho nás nikdo nenavštívil
Pan Tchan Sien se usmívá
ty piješ čaj a vracíš mu
pochvalu Smějete se…
Také já radostí…
Podzimní barvy
V zahradě hledám
v listí
včerejší barvy…
Svítí a tmavnou jak podzim…
Jako tvé ruce na mých ramenou…
V noci
Dnes v noci po tvém usnutí
šeptala jsem ti smutná
a zoufalá oslovení
jako mrtvému…
Ráno jsi se usmál a odešel…
Probouzení
V domě je šero
Přes zástěnu cítím
první doteky paprsků
Koho by v tu chvíli nenapadlo…
že voní…
Tvé obavy
Tma je v celém sadu
slyším tvé kroky jak se blíží
Včera se mi zdálo
že mi vyprávíš své těžké sny…
a já tě zahřívám…
